Rizikové faktory, hygienické požadavky na pracoviště a pracovní prostředí

jsou uvedeny v NV č. 361/2007 Sb viz:  www.zakonyprolidi.cz/cs/2007-361
 

 seznámíme s rizikovými faktory pracovních podmínek, které působí na lidský organizmus a dále také s ostatními hygienickými požadavky na pracoviště a pracovní prostředí, jakými jsou např. požadavky na velikost pracoviště, jeho větrání, osvětlení, zásobování pitnou vodou atd. Výše uvedené nařízení vlády nám udává, jakým způsobem se rizikové faktory určují a hodnotí, jaké jsou hygienické limity a jaká opatření musí zaměstnavatel přijmout, pokud jsou hygienické limity při práci překračovány. Blíže se zde seznámíme pouze s těmi rizikovými faktory, u nichž je pravděpodobné, že se s nimi setkáváme v běžné praxi.

 

 Rizikovými faktory např. jsou:

 

 · fyzikální faktory (hluk, vibrace atd.)

 · chemické faktory (karcinogeny, mutageny, teratogeny, látky toxické

    atd.)

 · biologické činitele (viry, bakterie, plísně atd.)

 · prach

 · fyzická zátěž

    (celková, lokální, břemena atd.)

 · psychická zátěž

 · zraková zátěž

 · nepříznivé mikroklimatické podmínky (extrémní chlad, teplo a vlhkost

    atd.)

 

 Rizikové faktory jsou důležitým podkladem např. pro nastavení obsahu pracovnělékařských prohlídek, pro zařazení zaměstnanců do kategorie práce, posouzení nemocí z povolání a ohrožení nemocemi z povolání, pro příděl OOPP (včetně materiálů, ze kterých jsou OOPP provedeny) a složení ochranných nápojů.

 

 Zátěž chladem Zaměstnanec je vystaven zátěži chladem, pracuje-li na pracovišti:

 

 · kde musí být (např. z technologických důvodů) udržována teplota nižší

    než 4°C

 · na venkovním pracovišti, pokud je teplota vzduchu nižší než 4°C (ať už

    naměřená nebo „pocitová“ teplota, kterou je reálná teplota snížená např.

    působením větru)

 Jestliže teplota nebo „pocitová“ teplota vzduchu na pracovišti poklesne pod + 10°C, musí být zaměstnanec vybaven pracovním oděvem chránícím proti chladu a při poklesu teploty na +4°C a níže také pracovními rukavicemi a obuví chránícími před chladem.

 

 Doba práce (nepřetržité) zaměstnance při zátěži chladem:

 

  · od + 4°C do -10°C max. 2 hod

  · od -10,1°C do -20°C max. 1 hod

  · od -20,1°C do -30°C max. 30 min

 

POZOR! Při teplotě vzduchu nižší než -30°C je práce zakázána (lze ji provádět pouze v případě naléhavých provozních důvodů, odvracení nebezpečí života, při živelných a jiných mimořádných událostech). Vstupy do hal, které se využívají pro práci vykonávanou po dobu delší než 4 hod za směnu a které se otevírají přímo do venkovního prostoru, je nutné zabezpečit proti vnikání chladného vzduchu v zimním období. Pokud je zaměstnanec vystaven zátěži chladem, je zaměstnavatel povinen přijmout opatření, kterými jsou v tomto případě bezpečnostní přestávky (přerušení práce, střídání zaměstnanců, organizací práce) a poskytování ochranných nápojů.

 

  · bezpečnostní přestávky mezi jednotlivými úseky nepřetržité práce v

     chladové zátěži musí trvat nejméně 10 minut a zaměstnanec má právo

     na bezpečnostní přestávku v prostředí, kde je teplota nejméně 22°C, v

     ideálním případě ve vybudované ohřívárně. Ohřívárna pak musí být

     vybavena sedacím nábytkem, stolem a věšáky na pracovní oděv, může

     jí být i  místnost pro odpočinek

· ochranný nápoj (zátěž chladem) se poskytuje teplý, v množství alespoň

    0,5 l za osmihodinovou směnu (při delší směně se množství nápoje

    odpovídajícím způsobem 

   navýší)

 

Zátěž teplem: 

 

Hodnocení zátěže teplem není vůbec snadné, dá se říci, že pro laika prakticky neproveditelné. Z tohoto důvodu by mu mělo v ideálním případě předcházet měření, které provádí výhradně akreditované společnosti. Pokud se budeme chtít s tímto problémem nějak vypořádat, musíme si nejprve představit rozdělení zaměstnanců do tříd práce. Je jich pět (některé třídy se ještě dále člení). Práce se do nich zařazují na základě energetického výdeje organizmu při práci si podrobně prostudovat nebo se s dotazy obrátit na oddělení BOZP OSŽ-Ú.

 

 

 

 

Třída práce

Druh práce

I

Vsedě s minimální fyzickou aktivitou, administrativní práce, kontrolní činnost, laboratorní práce, sestavování nebo třídění drobných lehkých předmětů

IIa

 převážně vsedě, lehká manuální práce, řízení osobního vozidla, přesouvání lehkých nákladů, elektromechanik, pokladní

IIb

 řízení nákladního vozidla, autobusu a některých drážních vozidel, vykládka a nakládka, práce na ručním lisu, přenášení břemen do 10 kg, lakýrníci, svařování, práce zdravotní sestry nebo ošetřovatelky u lůžka

IIIa

údržba strojů, mechanici, skladníci s občasným přenášením břemen do 15 kg, montážní práce na montážních linkách, výroba kabeláže, čištění oken, ruční úklid velkých ploch

IIIb

zedník, občasné přenášení břemen 15 až 50 kg, práce na lisu v kovárnách, chůze po zvlněném terénu bez zátěže

IVa

práce s lopatou, přenášení břemen o váze 25 kg, práce se sbíječkou, práce s motorovou pilou, čištění a broušení velkých odlitků, strojní kování menších kusů, plnění tlakových nádob plyny

IVb

 

práce spojené s rozsáhlou a intenzivní činností svalstva trupu, horních i dolních končetin (doly, lomy)

V

práce spojené s rozsáhlou a velmi intenzivní činností svalstva trupu, horních i dolních končetin - transport těžkých břemen např. pytlů s cementem, výkopové práce, práce sekerou při těžbě dřeva, chůze v úklonu 15 až 30°, ruční kování velkých kusů, ruční ražba v dolech

 

 

 

 

Zátěž teplem - metabolické teplo vznikající svalovou prací + faktory prostředí (např. teplota vzduchu, na venkovním pracovišti se měří kulovým teploměrem a proudění vzduchu a relativní vlhkost) se nezohledňují. Zátěži teplem je zaměstnanec vystaven, pokud nejsou na pracovišti dodrženy teploty podle tabulek uvedených v příloze zmiňovaného NV.

 

Fyzická zátěž: 

 

Celkovou fyzickou zátěž se považuje zátěž při dynamické fyzické práci vykonávané velkými svalovými skupinami, při které je zatěžováno více než 50 % svalů.

 

Lokální svalová zátěž je zátěž malých svalových skupin při výkonu práce končetinami.

 Zdravotní riziko pracovní polohy se hodnotí při trvalé práci vykonávané zaměstnancem, zejména provádí-li opakující se pracovní úkony, při nichž si nemůže pracovní polohu volit sám, ale tato je přímo závislá na konstrukci stroje, uspořádání pracovního místa a pracoviště a charakteru prováděné práce. Hovoříme zde o přijatelné, podmíněně přijatelné a nepřijatelné pracovní poloze.

 

Ruční manipulací s břemenem se rozumí přepravování nebo nošení břemene jedním nebo současně více zaměstnanci včetně jeho zvedání, pokládání, strkání, tahání, posunování nebo přemisťování, při kterém v důsledku vlastností břemene nebo nepříznivých ergonomických podmínek může dojít k poškození páteře zaměstnance nebo onemocnění z jednostranné nadměrné zátěže. Za ruční manipulaci s břemenem se pokládá též zvedání a přenášení živého břemene.

 

 Minimální opatření k ochraně zdraví při práci s fyzickou zátěží:

 

  · fyzická zátěž překračující hygienické limity, musí být přerušována bezpečnostními

     přestávkami v trvání 5 až 10 minut po každých 2 hodinách nebo musí být zajištěno

     střídání

     činností nebo zaměstnanců

  · při ruční manipulaci s břemenem musí být zaměstnanec seznámen, pokud možno, s

     přesnými údaji o hmotnosti a vlastnostech břemene, o umístění jeho těžiště, nejtěžší

     straně břemene, o jeho správném uchopení a zacházení s břemenem a s rizikem,

     jemuž

    může být zaměstnanec vystaven při nesprávné ruční manipulaci s břemenem

 · manipulace s břemenem vykonávaná zaměstnancem vstoje nebo vsedě se organizuje

    tak, aby byla ve směně časově rovnoměrně rozložena

 

Občasné zvedání a přenášení břemene - práce nepřesahuje celkem 30 minut za osmihodinovou směnu. Časté zvedání a přenášení břemene - práce přesahuje souhrnně 30 minut v osmihodinové směně (navýšit limit lze pouze u delších směn - 5 % za každou hodinu nad osmihodinovou směnu).

 

Zraková zátěž: 

 

 Trvalá práce spojená s náročností na rozlišení detailů, vykonávaná za zvláštních světelných podmínek, spojená s používáním zvětšovacích přístrojů, sledováním monitorů nebo se zobrazovacími jednotkami a spojená s neodstranitelným oslňováním.

 

 Minimální opatření k ochraně zdraví při zrakové zátěži:

 

 · přerušení práce bezpečnostními přestávkami v trvání 5 až 10 minut po každých 2

    hodinách  od započetí výkonu práce nebo musí být zajištěno střídání činností nebo

    zaměstnanců

 

NV č. 361/2007 Sb. nám dále vymezuje bližší hygienické požadavky na mikroklimatické podmínky na pracovišti. Jedná se především o požadavky na větrání, osvětlení pracovišť, na jejich prostorové uspořádání a rozměry a také zásobování pitnou vodou.

 

Hygienické požadavky na pracoviště a pracovní prostředí: 

 

Na pracovišti musí být k ochraně zdraví zaměstnance zajištěna dostatečná výměna vzduchu přirozeným, nuceným nebo kombinovaným větráním. Množství vyměňovaného vzduchu se určuje s ohledem na vykonávanou práci a její fyzickou náročnost. K osvětlení pracoviště, včetně spojovacích cest, se užívá denní, umělé nebo sdružené osvětlení. Toto osvětlení musí odpovídat náročnosti vykonávané práce na zrakovou činnost a ochranu zdraví v souladu s normovými hodnotami a požadavky a nesmí být příčinou oslňování.

 Důležitým požadavkem je, aby osvětlovací otvory a osvětlovací soustavy zajišťující umělé osvětlení byly pravidelně čištěny a trvale udržovány v takovém stavu, aby vlastnosti osvětlení byly zachovány.

 

POZOR! Je stanovena četnost čištění a údržby, a to:

  · běžné provozy 1 x za dva roky

  · u provozů, kde je zvýšená prašnost, popř. vliv chemických látek, 2 x ročně

  · tam, kde je znečištění nedílnou součástí technologie 4 x ročně

 

 Zásobování pitnou vodou: 

 

 Pracoviště musí být zásobeno pitnou vodou v množství postačujícím pro potřeby pití zaměstnance a zajištění předlékařské pomoci a teplou tekoucí vodou pro zajištění osobní hygieny zaměstnance. Na pracovištích s žíravinami musí být zajištěna i možnost vyplachování oka pitnou vodou.

 

Hygienické podmínky pracoviště, prostorové uspořádání: 

 

 O požadavcích na rozměry pracoviště se zde zmíníme pouze krátce. Vyjmenovávat zde všechny hodnoty by nebylo účelné. Při řešení konkrétního problému doporučujeme pracovat s uvedeným NV č. 361/2007 Sb. a příslušnými normami.

 

Úklid: 

 

 Důležitým hygienickým požadavkem na pracoviště je jeho úklid a malování. Na pracovišti bez technologického zdroje prachu nebo jiných zdrojů znečištění se úklid provádí podle zpracovaného harmonogramu zaměstnavatele. Na pracovišti s technologickým zdrojem prachu nebo jiných zdrojů znečištění se úklid provádí denně.

 

 Malování: 

 

Obnova maleb a nátěrů povrchů na pracovišti včetně spojovacích cest se provádí podle plánu