ZÁKLADY POŽÁRNÍ OCHRANY: 

Základní podmínky požární bezpečnosti a podmínky pro účinnou ochranu života, zdraví a majetku před požáry určuje zákon č. 133/1985 Sb., viz: www.zakonyprolidi.cz/cs/1985-133, který stanovuje podmínky pro účinnou ochranu života a zdraví občanů a majetku před požáry a pro poskytování pomoci při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech.

 Z tohoto zákona plynou povinnosti jak pro fyzické osoby, tak pro právní subjekty (v našem případě zaměstnavatel) zabezpečovat požární ochranu v objektech, kde provozují pracovní činnost.

 Každý, bez ohledu na to, zdali je zaměstnancem nebo soukromou osobou, je povinen počínat si tak, aby nezavdal svým chováním příčinu ke vzniku požáru.

 Povinnosti zaměstnavatele: 

Zaměstnavatel je povinen popsat a zařadit své provozované činnosti podle míry požárního nebezpečí.

Toto nebezpečí rozdělujeme do třech kategorií:

· bez zvýšeného požárního nebezpečí

 · se zvýšeným požárním nebezpečím

 · s vysokým požárním nebezpečím (např. velkokapacitní úložiště hořlavých kapalin,

    plynů apod.)

 Vlastní posouzení požárního nebezpečí obsahuje zejména popis a posouzení rizik z hlediska možnosti vzniku a šíření požáru a ohrožení osob, zvířat a majetku, možnosti provedení záchranných prací a likvidace požáru, systém řízení požární ochrany a návrhy a opatření ke snížení rizik a návrhy na provádění záchranných prací

V praxi se může jednat např. o:

  · prostory nocležen, prostory pro shromažďování většího počtu osob

  · čerpací stanice, transfomátorovny

  · sklady hořlavých plynů a kapalin

  · truhlárny

  · práce s otevřeným plamenem, svařování

V těchto prostorách a při činnostech se zvýšením požárním nebezpečím jsou nutná preventivní opatření, kterými mohou být např.:

 · revize a kontroly elektrických rozvodů a spotřebičů

 · revize a kontroly požárně bezpečnostních zařízení (hasicí přístroje, hydranty,

    suchovody,  požární žebříky, elektronické hlásiče požáru apod.)

 · revize a kontroly plynových zařízení apod.

 Zde není od věci připomenout, že zákaz donášení jakýchkoliv elektrických zařízení, do prostor zaměstnavatele a jejich provozování bez jeho vědomí, má své zásadní důvody.

Toto pravidlo bývá nejčastěji porušováno Bezpečnost a ochrana zdraví při práci 52 zaměstnanci v případě používání přímotopů, vybavení kuchyněk a provozování audiotechniky.

Další položkou při zajištění pracovišť s činností se zvýšeným požárním nebezpečím je vypracování povinné dokumentace požární ochrany:

o začlenění do kategorie činností se zvýšeným požárním nebezpečím nebo s

 · dokumentace vysokým požárním nebezpečím

 · stanovení organizace zabezpečení požární ochrany (konkrétní odpovědnosti

    vedoucích

    zaměstnanců a zaměstnanců na jednotlivých pracovištích)

 · požární poplachové směrnice, které musí být viditelně vyvěšeny (obsahují způsob

    vyhlášení požárního poplachu, např. voláním „Hoří“, a telefonní čísla tísňového

    volání)

 · požární řád (obsahuje popis činnosti, která je v daném prostoru prováděna,

    pověřeného zaměstnance, množství a druh uskladňovaného materiálu nebo max.

    počet osob vyskytujících se v prostoru)

· požární evakuační plán, který musí být viditelně vyvěšen (obsahuje textovou a

   grafickou část, kde je popsána a znázorněna evakuace osob ze zasaženého objektu

   požárem)

· požární kniha, do které se zaznamenávají všechny skutečnosti o PO (provádění

   kontrol nebo revizí, případně informace o vzniklém požáru)

 Součástí prevence požární ochrany je i další dokumentace např. dokumenty související s kolaudačními rozhodnutími apod.

 Evakuace osob: 

Dá se konstatovat, že jedním z nejdůležitějších kroků zaměstnavatele při zajišťování požární ochrany je zabezpečení včasné evakuace osob a zajištění únikových cest a východů. Způsob zajištění volnosti únikových východů bývá častým předmětem kontrol OIBP a HZS.

Únikový východ: 

Množství a velikost (šířka) únikových východů se stanoví na základě počtu osob, které mohou být v budově a vzdáleností od prostor, kde tyto osoby mohou v budově pobývat. POZOR! Nouzový východ z přízemí, suterénu a zvýšeného mezipatra musí vést přímo na ulici. Od prvního patra výše musí vést únikový východ po schodech ven z budovy. Tyto schody mohou být i vně budovy. Směr evakuace je uveden na bezpečnostních tabulkách osvětlovaných z nouzového zdroje energie nebo ze zdroje nezávislého na elektrické síti, případně na tabulkách opatřených fluorescenční úpravou.

Únikový východ ve veřejné dopravě:

 Ve veřejné dopravě musí být dostupné východy pro případ, kdy nelze použít standardní východy:

· dálkově ovládané dveře mají mít mechanismy pro nouzové otevírání v blízkosti

   dveří

· dopravní prostředky mají být vybaveny nouzovými dveřmi a okny. Pro únik oknem,

    lze  použít bezpečnostní kladivo, které sklo okna roztříští.

Oheň: 

Oheň je proces hoření, které ke svému vzniku a průběhu potřebuje tzv. iniciační zdroje, kterými jsou:

            · hořlavá látka (papír, dřevo, hořlavé kapaliny, plyny, kovy apod.)

· oxidační prostředek (vzduch, kyslík)

 · zdroj iniciace (jiskra, plamen, horký povrch)

Iniciačním zdrojem pro vznik plamene tedy nemusí být vždy přímý, otevřený oheň, ale i horký povrch. V rámci zajištění prevence PO toto vnímáme především při činnostech u svařovacích prací, kdy dohled na pracoviště po ukončení prací dosahuje až 8 hodin.

Třídy požáru: 

Pro účely požární ochrany se zavádí tzv. třídy požárů.

 Do tříd se požáry dělí především s ohledem na skupenství hořících látek:

 Třída A - hoření pevných látek hořících plamenem nebo žhnutím (např. dřevo, uhlí,

                  textil, papír, sláma, seno, plasty)

 Třída B - hoření kapalných látek a látek, které do kapalného skupenství přecházejí

                  (např. benzín, nafta, oleje, barvy a laky, ředidla, éter, aceton, vosky, tuky,

                  asfalt, pryskyřice, mazadla)

Třída C - hoření plynných látek hořících plamenem (např. propan-butan, zemní plyn,

                 svítiplyn, acetylen, metan, vodík)

 Třída D - hoření lehkých alkalických kovů (např. hořčík a jeho slitiny s hliníkem)

Jednotky požární ochrany a věcné prostředky požární ochrany: 

Zákon č. 133/1985 Sb. nám rovněž určuje zřizování jednotek požární ochrany zaměstnavatele. V rámci železniční sítě ČR je zřízeno 12 jednotek požární ochrany. Tyto jednotky jsou zřízeny především z důvodu husté železniční sítě, rozmanitosti přepravovaného materiálu a těžké terénní dostupnosti. Jsou tak posíleny jednotky hasičské záchranné služby ČR pro efektivnější zásah při mimořádných událostech. Jednotky PO však nezasahují nejčastěji u požáru, ale při různých mimořádných událostech, kterými jsou např. ekologické havárie, nehody a smrtelné úrazy.

 Kromě zřízení jednotek PO zaměstnavatel zabezpečuje a vybavuje pracoviště různými věcnými prostředky požární ochrany.

 Mezi takové prostředky patří:

•  hasicí přístroje (přenosné, přívěsné a pojízdné
•  osobní ochranné prostředky
•  prostředky pro záchranu a evakuaci osob (např. seskokové matrace, plachty a    

 záchranné tunely, žebříky, hydraulické vyprošťovací zařízení, pneumatické vaky

 -     na železnici se vyskytují nejčastěji požární žebříky, popř. vedlejší evakuační

       schodiště)

• prostředky pro práci s nebezpečnými látkami a pro dekontaminaci, analyzátory plynů,

        kapalin a nebezpečných látek

•  požární výzbroj, stejnokrojové a výstrojní součástky a doplňky
•  spojovací a komunikační prostředky a technologie operačních středisek
•  hasiva a příměsi do hasiv
•  požární příslušenství
• přenosné zásahové prostředky (např. požární stříkačky, generátory, ventilátory)

 Rozdělení a použití přenosných hasicích přístrojů: 

 Umístění hasicích přístrojů musí umožňovat jejich snadné a rychlé použití, proto se umísťují tak, aby byly snadno viditelné a volně přístupné. Je-li to nutné (např. z provozních důvodů), mohou se hasicí přístroje umístit i do skrytých prostor. V případech, kdy je omezena nebo ztížena orientace osob z hlediska rozmístění hasicích přístrojů (např. v nepřehledných, rozlehlých nebo skrytých prostorách), se k označení umístění hasicích přístrojů použije příslušná požární značka umístěná na viditelném místě.

Hasicí přístroje se umísťují v místech, kde je nejvyšší pravděpodobnost vzniku požáru nebo v jejich dosahu (např. u skladů hořlavých kapalin nebo na hnacích vozidlech). Volba druhů a typů přenosných hasicích přístrojů se provede v závislosti na charakteru předpokládaného požáru, vyskytujících se hořlavých látkách nebo provozované činnosti; přitom musí být vyloučeno, že bude v případě potřeby použit hasicí přístroj s nevhodnou hasební látkou.

POZOR! Hasicí přístroje umístěné na podlaze nebo na jiné vodorovné stavební konstrukci musí být vhodným způsobem zajištěny proti pádu. V dopravních prostředcích a na strojích se přenosné hasicí přístroje umísťují tak, aby nemohly ohrozit bezpečnost osob.

Druhy nejpoužívanějších hasicích přístrojů:

 · Vodní - hasicí látkou je voda, která obsahuje uhličitan draselný, chránící proti

                  zamrznutí. Nelze s ním hasit elektrická zařízení pod napětím. Má  

                  nejnižší účinnost, hasebním účinkem vody je především ochlazování

                  (chladicí efekt). Vodní hasicí přístroje jsou vhodné pro hašení požárů

                  pevných látek. Využití naleznou třeba v zemědělství k hašení pevných látek jako je dřevo. 

 · Pěnový - kromě vody obsahuje i pěnidlo, které při provzdušnění vytváří pěnu.

                    Díky pěnidlu dochází k snazšímu smáčení, ale především vytvořená pěna   

                    izoluje hořící látky od vzdušného kyslíku - pracuje na principu

                    dusivého efektu. Proto lépe než samotná voda, hasí pevné látky, ale

                    především se používá k hašení hořlavých kapalin. Přístrojem nelze

                    hasit elektrická zařízení pod napětím, protože pěna je vodivá.

 · Práškový - hasivem je speciální nebo univerzální jemný prášek, hnaný plynem.  

                       Jedná se o poměrně velmi účinné hasivo, jehož velkou výhodou je

                       nevodivost. Proto je možné s ním hasit i elektrická zařízení pod

                       napětím do 1 000 V ze vzdálenosti 1m. Hasebním efektem je stěnový efekt. Je nevhodný do pros toru, kde jsou přístroje citlivé na prach (elektronická     zařízenatd.).

 · Sněhový - hasivem je oxid uhličitý. Hasivo má po opuštění tlakové nádoby velmi

                      Nízkou teplotu, při ústí hubice asi -30°C, proto je nutné hubici držet jen

                      za držadlo. Nelze jím hasit sypké materiály, neboť proud plynu je

                      velmi prudký. Není vhodný pro hašení pevných látek (dřeva apod.).

                      Jeho použití v uzavřeném prostoru je nebezpečné. K hašení lze využít

                      nejen sníh, ale i plyn, který z hubice uniká po vyčerpání sněhu.  

                     Přístrojem lze hasit elektrická zařízení, proto se tento typ hasicího

                     přístroje hojně vyskytuje.