Prevence rizik: 

Zaměstnavatel je povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky pro zaměstnance.

Tato povinnost platí již při samotném vstupu (přístupových cestách) na pracoviště, dále pak při samotném výkonu pracovní činnosti a při činnostech s tím spojených. Technickými požadavky na pracoviště z hlediska BOZP se rozumí zajištění pracovního prostředí takovým způsobem, aby byly minimalizovány možnosti vzniku pracovního úrazu.

Nedílnou součástí je např. údržba přístupových cest do zaměstnání, údržba budov, samotného pracovního prostředí (podlahy, schodiště, osvětlení, údržba), včetně ergonomických požadavků na vybavení pracoviště, kontrola strojů, nástrojů a nářadí a s tím spojené revize těchto zařízení.

Zajištění BOZP na pracovišti v podstatě začíná již u zpracování rizik.

Na co tedy musí dbát zaměstnavatel při uvádění pracoviště do provozu a co je nutné před uvedením pracoviště do provozu a jeho používáním zajistit:

• uspořádání pracoviště tak, aby zaměstnanci byli chráněni před nepříznivými povětrnostními vlivy a před škodlivými účinky pracovních a technologických postupů a výrobních a technologických procesů, včetně určení osob, k jejichž povinnostem patří zajišťovat bezpečný provoz, používání, údržbu, úklid, čištění a opravy pracoviště
•  stanovení obsahu a způsobu vedení provozní dokumentace a záznamů o vybavení pracoviště a určení osoby odpovědné za jejich vedení
• umístění, uspořádání a instalaci výrobních a pracovních prostředků a zařízení, skladových prostorů, komunikačních ploch a dopravních komunikací a vymezení pracovního místa zaměstnanci; stroje a technická zařízení se umísťují tak, aby byly, pokud možno soustředěny výrobní a pracovní prostředky a zařízení s přibližně stejnými účinky podle druhů a vlastností škodlivin a vlivů na okolí
•  náležité a bezpečné upevnění technického vybavení pracoviště a výrobních a pracovních prostředků a zařízení a jejich částí tak, aby nemohlo dojít k jejich nežádoucímu (nechtěnému) pohybu
•  opatření k ochraně zdraví pro pracoviště, na kterých jsou používány zdraví škodlivé nebo nebezpečné látky a přípravky, stanovené zvláštními právními předpisy
•  opatření pro zdolávání mimořádných událostí a pravidla pro chování zaměstnanců k zajištění bezpečné evakuace osob, případně zvířat, podle zvláštních právních předpisů
•  zabezpečení pracoviště proti vstupu nepovolaných osob (i v mimopracovní době)

POZOR! Zajištění BOZP na pracovišti v podstatě začíná již u zpracování rizik

POZOR! Vypínače, jakož i další hlavní uzávěry (plyn, elektrika, voda) musí být trvale přístupné a označené!

KONTROLA NA ÚSEKU BOZP ZE STRANY STÁTU: 

 Bezpečnost práce: 

 Kontrolou nad bezpečností práce ze strany státu se zabývá několik státních institucí. Jsou to především oblastní inspektoráty práce (OIP), které jsou součástí Státního úřadu inspekce práce se sídlem v Opavě (SUIP). V čele úřadu je generální inspektor, který je jmenován a řízen MPSV ČR.

Oblastní inspektoráty práce jsou řízeny vedoucími inspektory a jejich pravomoci a působnost je stanovena zákonem o inspekci práce č. 251/2005 Sb. a jejich kontrolní činnost se vztahuje zejména na:

 · oblast zajištění bezpečnosti práce

 · oblast zajištění bezpečnosti provozu technických zařízení (vyhrazených technických

    zařízení)

 · oblast pracovněprávních vztahů

 · oblast nelegálního zaměstnávání osob

Bezpečnost vyhrazených technických zařízení: 

 Technická inspekce České republiky (TIČR) - vykonává státní odborný dozor nad bezpečností vyhrazených technických zařízení v rozsahu zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce. Vyhrazenými technickými zařízeními jsou ve smyslu § 6 b odst. (1) zák. č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, zařízení se zvýšenou mírou ohrožení zdraví a bezpečnosti osob a majetku, která podléhají dozoru podle tohoto zákona. Jsou to technická zařízení tlaková, zdvihací, elektrická a plynová.

Státní zdravotní dozor: 

 Dalším kontrolním orgánem státu nad oblastí BOZP na úseku ochrany zdraví při práci jsou Krajské hygienické stanice (Ministerstvo zdravotnictví). Krajské hygienické stanice (KHS) zajišťují tzv. státní zdravotní dozor, řeší podněty a stížnosti na závady a nedostatky na pracovištích a zařízeních v oblasti hygieny, např. problémy se zásobováním pracovišť vodou, problémy znečištění pracovišť a sanitárních zařízení, nedostatečný úklid, výskyt rizikových faktorů (např. hluk, vibrace, osvětlení, mikroklimatické podmínky, prach atd.). Činnost těchto kontrolních orgánů je charakterizována a vymezena zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, a řadou prováděcích právních předpisů na úseku ochrany zdraví při práci - viz přehled právních předpisů v oblasti BOZP.

Státní požární dozor: 

 Souhrnný název státní požární dozor zahrnuje jednotlivé oblasti činností, které jsou vykonávány příslušnými orgány, které zde zastupují stát. Dotčenými orgány státní správy na úseku požární ochrany a orgány vykovávajícími státní požární dozor jsou Ministerstvo vnitra - generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR a hasičské záchranné sbory krajů. Cílem jednotlivých oblastí činností je zajištění odpovídající míry požární bezpečnosti občanů.

 Státní požární dozor vykonává:

 · místně příslušný hasičský záchranný sbor kraje, s výjimkou posuzování výrobků a

    funkčnosti systémů vyhrazených požárně bezpečnostních systémů

 · Ministerstvo vnitra - generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR pouze

   posuzováním dokumentace podle stavebního zákona a ověřováním dodržení

   podmínek požární bezpečnosti staveb u staveb, které se mají uskutečnit na území

  dvou nebo více krajů, nebo u staveb, které si vyhradí

Správní úřady: 

Drážní inspekce

Drážní inspekce je státní instituce, která odborně šetří příčiny mimořádných událostí (nehod). Jako vyšetřovací orgán je nezávislá na jakémkoli provozovateli drah a drážní dopravy. Drážní inspekce, jako správní úřad, se řídí ustanovením zákona č. 77/2002 Sb., náplní její práce je zjišťování příčin a okolností mimořádných událostí. Při svém šetření zjišťuje příčinu nehody s cílem zabránit jejímu opakování.

Drážní úřad

 Je to správní úřad podřízený Ministerstvu dopravy, je zřízen zákonem č. 266/1995 Sb., o dráhách, jeho pracovní náplní je státní dozor ve věcech drah železničních, tramvajových, trolejbusových, lanových a dráhy speciální (metra). Činnost úřadu je stanovena příslušnými právními předpisy (zejména pak zákonem o dráhách a jeho prováděcími vyhláškami). Hlavním posláním je udržování a zvyšování bezpečnosti provozování jednotlivých dra

PŘEHLED ZÁKLADNÍCH (NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH) PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ V OBLASTI BOZP (VÝBĚR Z PŘEDPISŮ):

ZÁKONY: 

 · Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

 · Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví    při práci pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek BOZP), ve znění pozdějších předpisů

· Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů

 · Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů

 · Zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů

 · Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů

 NAŘÍZENÍ VLÁDY:

· Nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí

 · Nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čistících a dezinfekčních prostředků

 · Nařízení vlády č. 375/2017 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů

 · Nařízení vlády č. 27/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci související s chovem zvířat

 · Nařízení vlády č. 339/2017 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru

· Nařízení vlády č. 168/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky · Nařízení vlády č. 406/2004 Sb., o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu

· Nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí

· Nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky

 · Nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích

· Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci

· Nařízení vlády č. 291/2015 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením

 · Nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu Bezpečnost a ochrana zdraví při práci 67

 · Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací

 · Nařízení vlády č. 176/2008 Sb., o technických požadavcích na strojní zařízení

VYHLÁŠKY:

· Vyhláška č. 48/1982 Sb., kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení

· Vyhláška č. 18/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti

· Vyhláška č. 19/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená zdvihací zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti

 · Vyhláška č. 73/2010 Sb., o stanovení vyhrazených elektrických zařízení, jejich zařazení do tříd a skupin a o bližších podmínkách jejich bezpečnosti (vyhláška o vyhrazených elektrických technických zařízeních)

· Vyhláška č. 21/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti

 · Vyhláška č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice

· Vyhláška č. 85/1978 Sb., o kontrolách, revizích a zkouškách plynových zařízení

 · Vyhláška č. 91/1993 Sb., k zajištění bezpečnosti práce v nízkotlakých kotelnách

 · Vyhláška č. 79/2013 Sb., vyhláška o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče)

POZOR: je třeba pamatovat na to, že v oblasti železniční dopravy platí i další speciální právní předpisy, které se také řadí mezi bezpečnostní předpisy, např.:

 · Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, v platném znění

· Vyhláška č. 376/2006 Sb., o systému bezpečnosti provozování dráhy a drážní dopravy a postupech při vzniku mimořádných událostí na drahách

 · Vyhláška č. 100/1995 Sb., kterou se stanoví podmínky pro provoz, konstrukci a výrobu určených technických zařízení a jejich konkretizaci (Řád určených technických zařízení)

· Vyhláška č. 101/1995 Sb., kterou se vydává Řád pro zdravotní a odbornou způsobilost osob při provozování dráhy a drážní dopravy

 · Vyhláška č. 173/1995 Sb., kterou se vydává dopravní řád drah

· Vyhláška č. 177/1995 Sb., kterou se vydává stavební a technický řád drah Bezpečnost a ochrana zdraví při práci 68 11.1 Ustanovení zákoníku práce, které souvisejí s problematikou BOZP